Téma: Koně a artróza ( MVDr. Švehlová )

Chrupavka měkne, ztenčuje se, její povrch není hladký, ale rozvlákněný, a časem může na některých místech zcela zaniknout, takže dojde k odhalení konců kostí a tvorbě kostních výrůstky. Tyto změny pak vedou k dalšímu opotřebovávání a dráždění okolních tkání. Jsou příčinou různě silných, často se vracejících zánětů, které se navenek projeví otokem, omezenou pohyblivostí a zvýšenou teplotou kloubu, bolestí provázenou kulháním. Artróza může vést až k rozpadu subchondrální kosti (vrstva kosti pod chrupavkou), trvalému zesílení kloubního pouzdra nebo dokonce až ke srůstu kloubu.

Za příčinu artrózy se považuje v první řadě mechanické poškození chrupavčitých buněk a mezibuněčné hmoty při nadměrných otřesech a nárazech končetin, ale i opakované či dlouhodobé záněty kloubu nebo nitrokloubní zlomeniny. K těmto problémům dochází obvykle při nekorektní práci s koněm, při pohybu po tvrdém povrchu, nadměrných tréninkových požadavcích, ohroženi jsou pak především koně s nepravidelnými postoji končetin nebo nesprávně upravovanými či podkovanými kopyty. Predispozičním faktorem mohou být i vývojová onemocnění (osteochondróza) nebo snížená odolnost chrupavky následkem nesprávného odchovu koně v hříběcím věku, popřípadě nadváha.

Může postihovat všechny klouby, nejčastěji to jsou však klouby zápěstní (karpální), hlezenní (špánek), korunkový či kopytní (kroužek), méně často pak klouby kolenní nebo meziobratlové. Příznakem artrózy bývá často ztuhlost a zvetšení kloubu, popřípadě dlouhodobější kulhání různé intenzity. V časných stádiích se může ztuhlost a/nebo bolest objevovat pouze po zátěži, později následuje po určitém období neaktivity, například po noci strávené ve stáji. Pohybem tento příznak vymizí (kůň se „rozchodí“), po náročnější práci se však kulhání vrací. Dalšími příznaky mohou být praskání v kloubech, snížení výkonnosti, různé boule, nálevky, otoky.

Artrózu je třeba na základě výše uvedených klinických příznaků prokázat i rentgenologicky, protože podobně se mohou projevovat i jiná kloubní onemocnění.

Artróza je proces nevratný a zhoršující se, včasnou a vhodnou léčbou, výživou a pohybovým režimem ji však lze „udržet“ v přijatelných mezích. Kromě zánětlivých léků, podávaných především v akutních stádiích, a medikamentózního tlumení bolesti je vhodné držet postižený kloub v teple a koni dopřát celodenní možnost pohybu ve výběhu či na pastvině. Obvykle není nutné vzdát se práce pod sedlem, jejíž intenzitu a druh však určí podle poškození kloubu veterinář. Je nutné korektně pečovat o kopyta koně, vyvarovat se náhlým změnám postoje, pohybu po tvrdém, hrbolatém, hlubokém či příliš svažitém terénu. Úpravou výživy je třeba koně udržovat štíhlého a dodávat mu kvalitní živiny, minerály a další potřebné látky, které jsou důležité pro správnou funkci kloubů.

MVDr. Dominika Švehlová
www.dominika-svehlova.cz